Spalovna Chotíkov - moderní Zařízení na Energetické Využití Odpadů

 

Mýty a realita ZEVO Chotíkov

V souvislosti s energetickým využitím komunálního odpadu v plánované chotíkovské spalovně se objevuje sedm hlavních dotazů:

Nárůst dopravy

Už v současné době proudí na skládku komunálního odpadu v Chotíkově přibližně 50 tisíc tun odpadu ročně. ZEVO bude projektováno na kapacitu maximálně 100 tisíc tun, takový je nepřekročitelný limit, dohodnutý s chotíkovskými občany. Znamená to nárůst dopravy o 50 tisíc tun ročně. Jenomže k dopravě energeticky využitelného odpadu se nebudou používat klasické „kukavozy“, ale moderní překladová a komprimační zařízení. Kapacita takového vozu je 20 tun. Jednoduchý a snadno ověřitelný výpočet napoví, že to představuje každý pracovní den nárůst o 10 kamionů denně, a to ze všech směrů s cílem v Chotíkově. Při desetihodinové pracovní době tedy jedno toto specializované nákladní za hodinu….

Do ZEVA v Chotíkově přijede denně ze všech směrů o deset kamionů víc, než na současnou skládku.

Dioxiny

Ano, část těchto látek je velmi toxická. Ty se však uvolňují při každém spalovacím procesu, tedy například i při našem grilování na dřevěném uhlí nebo opékání buřtů na ohýnku u lesa, o domácích kamnech raději ani nemluvě.

Kolik se produkuje dioxinů v ČR při jednotlivých druzích spalování ukazuje první graf. ZEVA se týká sloupec „roštové ohniště“, svá kamna nebo krb na chatě či chalupě tam jistě každý nalezneme sám.

Druhý graf pak ukazuje, jak vývojem moderních technologií roste energetické využití odpadů a jak přitom současně klesá produkce dioxinů během tohoto procesu. Tento příklad je ze Švédska, kde se energeticky využívá 45 % odpadů.

Pokud se tedy máme bát dioxinů, pak především při víkendovém grilování nebo přitápění na chatě během letošního chladného jara.

Nebezpečné odpady

Odpůrci energetického využívání odpadů tvrdí, že se jedná vlastně jen o transformaci komunálního odpadu na odpady nebezpečné a že množství odpadu ukládané na skládku se nijak dramaticky nesníží. Spálením odpadu a využitím jeho tepelné energie dochází k jeho redukci na přibližně 10 % objemu a 30 % původní hmotnosti. To je popel z topeniště, který nebezpečným odpadem není a často bývá využíván např. ve stavebnictví. Jeho nevyužitý zbytek se skutečně musí uložit na skládku, na té je ovšem vždycky problémem objem odpadu, nikoliv jeho váha. Při současném skládkování se musí komunální odpad stlačovat zvláštním těžkým strojem, aby nezabíral příliš prostoru. S ukládáním zbylého popela tedy žádný problém nevzniká a životnost současných skládek se prodlouží mnohonásobně.

Kromě popela vzniká při energetickém využití odpadu ale i tzv. popílek, který se zachycuje ze spalin ve filtrech, který má spolu s dalšími produkty čištění spalin skutečně charakter nebezpečného odpadu – představuje přibližně 6 % původní hmotnosti vstupujícího odpadu a musí se s ním nakládat v souladu s platnou legislativou.

Zatímco se tedy současný komunální odpad po pouze primárním vytřídění v domácnostech ukládá do země, při jeho energetickém využití se z něj škodlivé látky oddělí a nakládá se s nimi jako s nebezpečným odpadem.

Zápach

Že odpady páchnou, to není žádné tajemství. Stačí mít doma několik dní nevyprázdněnou nádobu na odpadky a víme své. Pokud si ale chceme užít opravdový smrad, tak si v parném létě zajeďme na nějakou současnou skládku komunálního odpadu, třeba právě do Chotíkova, a zhluboka se nadýchněme…

ZEVO plánované kapacity musí být vybaveno přijímacím pracovištěm, které zajistí dostatečnou kapacitu pro přípravu odpadů ke zpracování i rezervu pro případ výpadku zařízení – teda jakýsi „sklad odpadu“. Ten ale musí být odvětráván tak, aby nezatěžoval okolí – proto je z něho vzduch odsáván přímo do spalovací komory a tím je zamezeno jeho úniku do volného prostoru.

Jisté je, že provoz ZEVA bude zápachem obtěžovat svoje okolí podstatně méně, než současná skládka.

Jsme na návětrné straně?

Současná mladá generace se přestává orientovat v mapách, protože stále více využívá GPS navigaci. Mapy ale ani za několik tisíc let od svého vzniku (nejspíš kdysi v Číně) neztratily své opodstatnění. Dá se na nich například nakreslit tzv. „větrná růžice“. Položíme-li její střed na místo budoucího ZEVA, je zní zřejmé, jaké větry zde převládají a odkud kam vanou. V našem plzeňském geografickém prostoru převládá tzv. jihozápadní proudění – vítr k nám tedy vane většinou z jihozápadu a od nás směřuje na severovýchod – to ví každý meteorologický učeň nebo začínající pilot – amatér.

Z mapy je tedy zřejmé, že z prostoru budoucího ZEVA směrem na Plzeň vane vítr opravdu jen výjimečně.

Je roštové topeniště zastaralá technologie?

Princip roštového spalování byl pro likvidaci odpadů využíván skutečně už od přelomu 19. a 20. století. Jenomže technika od té doby „poněkud“ pokročila. Lidstvo používá řadu podobně starých i starších technologických principů, protože nic efektivnějšího dosud člověk třeba nevynalezl, nebo je nová převratná technologie příliš drahá či nevyzkoušená. Příkladem tu může být spalovací motor a automobil – i ty vlastně principiálně pocházejí z konce 19. století, ale srovnávat dnešního Superba s Tatrou President asi tak úplně nejde. Se spalovacím procesem je to obdobné. a pokud běžný spalovací motor dosahuje účinnosti v rozmezí 20 až 35 %, u plánovaného ZEVA to musí být minimálně 67 %.

ZEVO v Chotíkově bude využívat špičkovou, v západní Evropě vyzkoušenou technologii na té nejvyšší úrovni, jaká je ve světě k dispozici.

Megaspalovna

Plánovaná nepřekročitelná kapacita plánovaného zařízení na energetické využití odpadu je maximálně 100 tisíc tun ročně. V Plzeňském kraji občané ročně vyprodukují přibližně 230 tisíc tun odpadu s tendencí postupného mírného nárůstu. Zkušenosti starších členů EU říkají, že je rozumné energeticky využít přibližně jeho necelou polovinu. Obdobné doporučení přišlo i z Ministerstva životního prostředí. Plánované ZEVO tomu přesně odpovídá. Zůstává tak dostatek prostoru i pro třídění a recyklaci odpadů ještě před jeho energetickým využitím. Racionalitu tohoto postupu potvrzuje i EU, která při dodržení patřičných parametrů umožňuje čerpat podporu z evropských fondů až ve výši 30 % investičních nákladů na výstavbu ZEVA.

Kdo chce vidět velkou spalovnu, musí se vydat na výlet třeba do rakouského Welsu, kde stojí zařízení s kapacitou 270 tisíc tun. a skutečnou megaspalovnu lze spatřit v Amsterdamu – má kapacitu 1,4 milionu tun.

 

Více informací naleznete v dokumentu Posuzování vlivu ZEVO Chotíkov na životní prostředí - Oznámení EIA (Environmental Impact Assessment).