Spalovna Chotíkov - moderní Zařízení na Energetické Využití Odpadů
Vývoj spaloven
První spalovna odpadů ve střední Evropě byla postavena v Brně již v roce 1905. Proto máme i v ČR dlouholeté zkušenosti se spalováním odpadů. Od té doby byly získány obrovské poznatky jak v konstrukci kotlů, tak (a to zejména) v konstrukci a sestavě čištění spalin. Rovněž byly vyvíjeny systémy pro využití energie obsažené v odpadech. Jako nejvýhodnější se ukázal teplárenský cyklus – tj. společná výroba tepla a elektrické energie.
Kotle, rošty
V konstrukci kotlů a spalovacího zařízení byly vyzkoušeny různé typy roštů a jako nejpoužívanější je přesuvný rošt. Dalším stupněm vývoje je vodou chlazený přesuvný rošt, u kterého jsou obvykle dvě zóny roštnic chlazeny vodou a teplo je následně používáno k ohřevu spalovacího vzduchu. Pro spalovací prostor nad roštem byl odzkoušen a stanoven potřebný zdržný čas pro dokonalé vyhoření hořlavin a rozložení škodlivin. Dále byl odzkoušen optimální rozsah teplot pro nástřik amoniaku pro účely SNCR (selektivní nekatalitycká redukce kysličníků dusíku).
Čištění spalin
U čištění spalin byly vyvinuty různé systémy od jednoduchých cyklonů, přes elektrofiltry až po systémy zachycující i kyselé složky, těžké kovy a reaktory pro redukci NOx a DIOXINů a to zejména:
- suchý proces pomocí nástřiku reakčního činidla, adsorbentu a tkaninových filtrů (jako reakční činidlo je obvykle používán hydroxid vápenatý nebo hydrouhličitan sodný)
- polosuchý (polomokrý) proces složený z rozprašovacího absorbéru, do kterého je nastřikováno reakční činidlo a adsorbent a následného tkaninového filtru, na kterém jsou reakční produkty a popílek zachycovány
- SNCR systém pro redukci NOx pomocí nástřiku amoniaku do určitých teplotních zón kotle
- SCR systém pro redukci NOx a DIOXINů pomocí nástřiku amoniaku a katalytického reaktoru
V současnosti jsou používány kombinace výše uvedených systémů pro čištění spalin v závislosti na emisních limitech, společenského tlaku na snížení emisí, dostupnosti reakčních činidel, možnosti vypouštění odpadních vod (na mořském pobřeží obvykle vypouštějí odpadní vody po neutralizaci bez další úpravy) a možnosti ukládání odpadních produktů.