Spalovna Chotíkov - moderní Zařízení na Energetické Využití Odpadů
Plzeňská teplárenská a odpady
Město Plzeň vyprodukuje ročně přibližně 700 tisíc tun odpadů všeho druhu. To představuje přibližně třetinový podíl v rámci plzeňského kraje. Část plzeňského odpadu tuhého charakteru, především směsný komunální odpad se ukládá na skládce v Chotíkově.
Skládka komunálního odpadu v Chotíkov
Chotíkovskou skládku tvoří vlastně skládky tři:
- nejstarší tzv. „nezabezpečená skládka“, která pochází ze začátku 90. let minulého století. Do té se navážely odpady „bez ladu a skladu“, látky byly nekontrolovaně vymývány deštěm a úložiště nemělo parametry současných skládek. Proběhla na ní technická i biologická rekultivace včetně výstavby rostlin.
- „První kazeta“, která je již také zaplněná a probíhá na ní rekultivace.
- „Druhá kazeta“, která je již také téměř zaplněná a má pojmout celkem 340 tisíc kubických metrů odpadů.
Je zřejmé, že Plzeňská teplárenská získala postupně také důvěru občanů Chotíkova a Města Touškova, na jejichž katastru skládka komunálního odpadu leží. Skládkování odpadu dosavadním způsobem se totiž jeví pro budoucí desetiletí jako neúnosné – k takovému závěru dospěla Evropská unie a po ní i Česká republika. Jednou z možností likvidace komunálního odpadu namísto skládkování je jeho energetické využití pro výrobu tepla a elektřiny.
Tento způsob je díky moderním technologiím, běžně využívaným i v tak ekologicky ohleduplných zemích jako je Švýcarsko, Německo, Rakousko či Švédsko, daleko lepším řešením, než barbarské zahrabávání odpadu do země.
Více informací o skládce v Chotíkově na stránkách http://www.plzenskateplarenska.cz/skladka.
Komunální odpad jako cenná surovina
V úvahu je třeba vzít i to, že komunální odpad se stává cennou surovinou. Už dávno neplatí obava, že do už provozovaných nebo uvažovaných českých spaloven se bude dovážet odpad ze zahraničí, především z Německa. Trend je právě opačný – o komunální odpad začíná boj jako o každý jiný zdroj energie. Komunální odpad by tak mohl v budoucnu pokrýt část výpadku dosavadních energetických surovin, především hnědého uhlí.
Po pečlivém prozkoumání problematiky energetického využívání komunálního odpadu přijala tuto myšlenku za svou zastupitelstva Chotíkova i Města Touškova a po obecním referendu v Chotíkově na podzim 2009 zcela prokazatelně i chotíkovští občané.
Příprava výstavby spalovny komunálního odpadu (ZEVO Chotíkov – Zařízení na Energetické Využití Odpadu)v prostoru dosavadní skládky je dlouhodobý proces, o němž budou jistě probíhat ještě mnohé diskuse a který bude bedlivě sledován nejen orgány ochrany životního prostředí na městské, krajské i celostátní úrovni, ale také mnohými občany i občanskými sdruženími.
Jedinou cestou k získání důvěry občanů je pokračování v dosavadní strategii Plzeňské teplárenské – naprosté informační otevřenosti.
